NP Matobo Hills

1_1280_04

Historie

Národní park Matobo Hills, někdy též označován jako Matopos, vznikl v roce 1926. Tato oblast krásných žulových kopců a zalesněných údolí začíná asi 35 km jižně od města Bulawayo v jižní Zimbabwe. Rozloha zvířecí rezervace uvnitř parku činí více než sto kilometrů čtverečných, které obývají nejrůznější zástupci divoké zvěře. Mezi nimi například bílí nosorožci, antilopy vrané, impaly, žirafy, zebry, pakoni, pštrosi nebo leopardi. Celková rozloha parku však činí něco málo přes 3.100 kilometrů čtverečných.

Zimbabwe sousedí s Botswanou a Zambií, podívejte se, kam se i tam vypravit do zajímavých NP.

Historii parku můžete rozdělit na tři období – před koloniální éru (před rokem 1890), koloniální éru (roky 1891 až 1979) a post-koloniální éru (od roku 1989 až k dnešnímu dni). Park byl nicméně založen v roce 1926. Jeho původní jméno znělo Národní park Rhodos Matopos. Park ale v té době nedosahoval takové rozlohy jako dnes. V průběhu let se rozšířil i na jih a východ od původně vytyčené hranice. Park se dostal díky své krásu a rozmanitosti v roce 2003 na seznam světového dědictví UNESCO.

Zpět ale k jednotlivým érám. V prvním zmíněné – před koloniální patřil mezi významné milníky příchod skupin Nguni, kteří do Matobo Hills uprchli ve třicátých letech minulého století. Kromě těchto skupin, park poskytl útočiště také skupině Karanga anebo předkům současných etnik Ndebele. Tato různorodost etnických skupin se odráží v kulturní rozmanitosti a bohatství parku Matobo Hills.

Co se týče koloniální éry, ta byla charakterizována zlatou horečkou. Ta zachvátila zejména oblast jihozápadně od města Matabelanda. Těžení zlata ale pochopitelně odporovalo tradičnímu životu kmene Ndebele, což vyústilo v nemalé konfrontace mezi jednotlivými etnickými skupinami a evropskými Settlery. Během této doby sehrál park významnou roli – opět se stal útočištěm.

Post koloniální éra byla věnována imperialistovi Cecilu Rhodovi, po kterém byl park původně pojmenován (země se v té době jmenovala Rhodesia). Rhodes do roku 1985 ovládal téměř všechny světové diamanty a vládl nad třemi koloniálními závislostmi v srdci Afriky. Zároveň také miloval scenérii Matobo Hills a zdejší půdu si také vybral jako místo svého posledního odpočinku. Jeho hrob najdete vysoko nad kopci Matobo Hills, odkud je nádherný pohled na okolí.

Mapa

Národní park Matobo Hills najdete asi 35 km jižně od města Bulawayo v jižní Zimbabwe. Jeho součástí je několik více či méně skromných ubytovacích kapacit a řada přírodních zajímavostí. Jde třeba o kamenné (žulové) pahorky oválných tvarů - dwalas, přičemž se tyto pahorky vytvořily asi před 2 miliony lety. Nedaleko Matobo Hills, který je mimochodem součástí světového dědictví UNESCO, najdete další unikát – Khami Ruins - pozůstatek starého Království Butua.

Detailní mapa parku zde.

Nejbližší města

Z větších měst jde jednoznačně o Bulawayo, které je od parku vzdálené zhruba 35 kilometrů. Z menších měst a vesnic jde o městečko Figtree s menším nákupním centrem, město Matopos nebo Npuma, které jsou od Matobo Hills vzdáleny necelý jeden kilometr. Ze vzdálenějších měst jde o město Marula, Esigodini, Mulungwane nebo Mbalabala. Jak v srdci parku, tak v jeho blízkém či vzdáleném okolí najdete nespočet možností ubytování.

2_1280_03

Vstup a otevírací hodiny

Hlavní brána parku je otevřená 24 hodin denně. Pokud byste se chtěli do parku vydat některou z vedlejších bran, pak počítejte s otvírací dobou, která začíná v šest ráno a končí v šest večer. Vstupné do parku činí 15 dolarů na osobu. Pokud zde hodláte zůstat přes noc, vstupné se snižuje na osm dolarů. Za automobil tady zaplatíte další tři dolary.

Návštěvnost

Národní park Matobo Hills navštíví ročně statisíce turistů, kteří sem přijíždí skrze jednu z bran. Hlavní brána je otevřená dvacet čtyři hodin denně, vedlejší vždy od šesti rána, do šesti do večera. Dostat se Matobo Hills je poněkud komplikovanější. Vyrazit tady samozřejmě můžete z Bulawaya anebo z Victoria Falls Airport (VFA), které se nachází nedaleko města Victoria Falls. Letiště je ovšem od parku vzdálené asi 540 kilometrů a jízda vám zabere šest a půl hodiny. Přiletět můžete také na Harare International Airport (HRE) a pak letět či dojet k Matobo Hills. Výhodou tohoto parku je, že vás sem pustí i bez vozidla s náhonem na všechna čtyři kola.

Ubytování

Vzhledem k obří rozloze Centrální přírodní rezervace činí ideální doba pro jeho prohlídku cca 2 až 3 dny. Během této doby je možné ubytovat se v cenově dostupnějších kempech a stanových táborech ale i luxusních a dražších Safari Lodges. Je dobré prozkoumat také nabídku ubytovacích kapacit v přilehlých městech, které jsou mnohonásobně levnější, než ubytování uvnitř samotného parku.

3_1280_03

Kempy a lodge

Ubytovat se můžete v několika kempech a lodžiích. Mezi nejoblíbenější ubytovací kapacity patří luxusní lodge Matobo Hills Lodge, kde cena za dva dospělé a jeden pokoj začíná na 6 000 Korunách. Neméně oblíbený je i Big Cave Camp, kde zaplatíte zhruba o dva tisíce méně. Pokud hledáte něco skromnějšího a levnějšího, zaměřte se na Matobo Ingwe Lodge, Shashani Lodge nebo Kutandara Lodge, kde jsou ceny zhruba poloviční či třetinové.

Tradiční jídlo a pití

Mít vlastní zahrádku je tady považováno za pravé a nefalšované bohatství. Pokud na ní v Zimbabwe vysadíte kukuřici, máte o obživu postaráno. Stejně jako v sousedních Afrických zemích je kuchyně v Zimbabwe založena na obilninách a kukuřici. Kukuřice se zpracovává na kukuřičnou krupici, z níž se připravují kaše sadza, isitshwala, bota a ilambazi.

Kaše sadza se jí k obědu i k večeři a liší se pouze přílohami. Nejčastěji tady ke kaši konzumují špenát, fazole, grilované maso, mléko, arašídové máslo nebo sladké brambory a nejrůznější druhy omáček. Zajímavostí také je, že z kukuřičné kaše se tady vaří tradiční nealkoholický nápoj maheu (čti "majevu"), který je prý nesrovnatelně lepší než všudypřítomná coca-cola a fanta.

Kromě tradiční kuchyně, založené na obilninách a kukuřici, tvoří druhou část kuchyně také recepty přejaté ze zahraničí. Pochutnat si tady můžete na pokrmech z rýže, těstovin a brambor. Ty jsou ovšem pro místní poměrně drahé, proto je konzumují jen výjimečně. Oblíbenou variantou je rýže uvařená s arašídovým máslem, zalitá omáčkou a dochucená zeleninou nebo masem.

Pokud někdy do Zimbabwe zavítáte, ochutnejte zdejší národní specialitu – mutakura. Jde o kotlíkové jídlo připravované z čočky, arašídů a kukuřice. Honí vás mezi jednotlivými chody mlsná? Místní vám ke svačině nabídnou praženou kukuřici, smažené arašídy nebo čerstvé ovoce.

8_1280

V případě, že zamíříte do některé z restaurací, nepodivujte se nad tím, že v jídelním lístku spatříte lasagne s krémovým špenátem, šafránovou omáčku, závitky se zeleninou nebo saláty. V tradiční kuchyni Zimbabwe se totiž odráží také vliv evropského kulinářství.

Co se týče alkoholických nápojů, jejich požívání je zakázáno mladistvým do 18 let. Pivo a víno tady dovážejí ze zahraničí. Pokud si chcete pochutnat na něčem místním, nechte se pohostit šťávou z právě vymačkaných citrusů a dalšího ovoce.

Největším jídlem je tady už tradičně večeře, u které dokážou místní strávit opravdu spoustu času. Přes den se totiž odbývají, popíjejí čaj a vůbec nemají na pořádné jídlo čas ani náladu. Večer se ale sejdou u velkého stolu, popíjejí, jedí a konverzují s rodinou či přáteli.

4_1280_03

Day trip

Pokud se vydáte do národního parku Matobo, rozhodně si nenechte ujít výlet na safari. Park obývají nejrůznější zástupci divoké zvěře. Mezi nimi například bílí nosorožci, antilopy vrané, impaly, žirafy, zebry, pakoni, pštrosi nebo leopardi. Je zde navíc největší koncentrace orlů černých a leopardů na celém světě. Kromě zvířat tady ale můžete obdivovat také místní flóru, kterou jinde na světě prostě nenajdete.

Vydat se můžete i na vrcholky Matobo Hills ke známému hrobu Cecil Rhoda, po kterém byla země (Rhodesia) původně pojmenována. Jeho jméno neslo také původní označení parku, který byl ale v průběhu let přejmenován. Kromě zmíněného hrobu najdete na vrcholcích hor také hroby Sira Leandera Starr Jamesona a Sira Charlese Coghlana a památník majora Allana Wilsona a Shangani Patrol. Pokud na Matopo Hills vyšplháte, odměnou vám budiž nejen zmíněné hroby a památníky, ale také jedinečné výhledy do okolí. Matobo Hills jsou také duchovním srdcem Zimbabwe a místem, kde se odehrálo mnoho bojů, ale i smíření.

Součástí národního parku je jakási „herní zóna“, speciálně určená ro pozorování nosorožců, kteří spolu dovádějí, špičkují se a vytvářejí tak jedinečnou podívanou. Vydat se můžete také do několika zdejších jeskyní, vyzdobených křováckými malbami. Zajímavá je i zdejší ptačí svatyně, která rozhodně stojí za návštěvu.

Nejlepší čas na návštěvu

Bezkonkurenčně nejlepším časem pro návštěvu je období od června do září, kdy je tady velmi sucho a zvířata se stahují u napajedel. I celoročně je ale u v parku co pozorovat. Kromě orlů, leopardů a dalších zástupců místní fauny se můžete kochat také bujnou zelení, která tady zahrnuje vše od malých lišejníků, až po obří vzrostlé stromy, jejichž stáří můžeme počítat na stovky let.

Zajímavá fakta

Národní park byl původně malou zoologickou zahradou, kterou nechal vybudovat Cecil Rhodes
Zoo a základ dnešního národního parku ležela někde na břehu říčky Maleme a obývali ji zde lvi, tygři, antilopy a další zvířata
Původní jméno parku znělo národní park Rhodes Matopos
Zoo vznikla před koncem 19. století (pravděpodobně mezi roky 1896 a 1898) a zavřena byla zřejmě krátce po smrti Cecila Rhodese
V parku je největší koncentrace orlů černých a leopardů na celém světě
Do parku nepotřebujete automobily s náhonem na všechny čtyři kola

Geografie

Základ národního parku Matobo Hills tvoří oblast se žulovými kopci a lesy, začínajícími asi 35 km jižně od Bulawayo v jižním Zimbabwe. Pahorky se zde vytvořily asi před 2 milióny let a už na první pohled jsou netradičně zaoblené. Celou krásu a zdejší scenerie dokresluje hustá vegetace, která se mezi pahorky tyčí.

Park nabízí krásná vyhlídková místa a skály s okouzlujícími pohledy do okolí. Za zmínku jistě stojí třeba Thuli nebo Mtshelele či Maleme a Mpopoma - údolí řek. Nejvyšším bodem parku je Gulati (1.549 m), který najdete u severovýchodní hranice Matobo Hills.

V západní části Matobo Hills najdete oblast Whovi Wilde Area, kde se na sto pěti kilometrech čtverečních nacházejí obrovské balvany, které vypadají jako by balancovaly a často připomínají lidské tváře. Tyto balvany byly vytvořeny erozí během miliónů let a jejich vzhled je bez trochy nadsázky mystický. Je tu také množství jeskyní s tradičními malbami.

6_1280_02

Počasí

Zimbabwe spadá do horkého tropického podnebného pásu, ale zdejší klima podléhá místním vlivům. Jižní oblasti jsou známé vysokými teplotami a suchem. Zajímavostí také je, že v některých částech náhorní plošiny se objevují přízemní mrazíky. V údolí řeky Zambezi teploty vystupují do extrémů a východ země je charakteristický příjemnými teplotami a největším přívalem monzunů.

Co se týče sezóny, ta vrcholí v říjnu. Průměrné teploty se tady pohybují okolo 23° C. Uprostřed zimy v měsíci červnu ručička teploměru kolísá mezi 2° C a 15° C. Od listopadu do března trvá období dešťů, kdy spadne 500 – 1000 mm srážek ročně.

Aktivity

Nejoblíbenější jsou samozřejmě výlety na Safari, při nichž mohou turisté pozorovat z džípů zdejší zástupce fauny i flóry. Velkou atrakcí jsou leopardi a orli černí. Abyste je ale potkali, musíte mít opravdové štěstí.

Vydat se můžete také k hrobkám Cecila Rhoda, po kterém byla země i park původně pojmenována, Sira Leandera Starr Jamesona a Sira Charlese Coghlana. Najdete tady i památník majora Allana Wilsona a Shangani Patrol.

Matobo Hills jsou duchovním srdcem Zimbabwe a místem, kde se odehrálo mnoho bojů, ale i smíření. Jakmile se na vrcholky hor vyšplháte, odměnou vám budou překrásné výhledy po okolí. Navštívit můžete i speciální herní zónu, kde dovádějí nosorožci, ptačí rezervaci nebo jeskyně s malbami původních obyvatel.

7_1280_02

Dokumenty

The Matobo Hills: Zimbabwe's Sacred Landscape (Robert S. Burrett)
Rock Art in the Matobo Hills: Seeking to Understand the Mind of the San Artist (Pathisa Nyathi)
The Management of the Matobo Hills in Zimbabwe: Perceptions of the Indigenous Communities on Their Involvement and Use of Traditional Conservation Practices (Simon Makuvaza)
Průvodce po záhadách a strašidelných místech 2 (Karel Kýr)