Kikujové – nejpočetnější vládci Keni

 

Asi každý, před kým zmíníte Afriku, si vybaví původní národy a domorodé obyvatele afrických planin. Drtivá většina turistů a cestovatelů si pravděpodobně vzpomene na Masaje – nejznámější africký kmen, který se dokázal perfektně přizpůsobit současným trendům a cestovnímu ruchu. Málokdo ale tuší, že Masajové nejsou nejpočetnějším africkým kmenem. Toto prvenství si stále drží Kikujové, jejichž současný počet je odhadován na čtyři miliony osob.

Původ Kikujů

Názory na původ Kikujů se rozcházejí. Dokonce o něm vznikla spousta více či méně uvěřitelných pověstí a legend. Mnoho etnologů se ale shoduje na tom, že do Kikujové přišli do Keni ze západní Afriky spolu s bantuskými kmeny. Původně chtěli zakotvit na území dnešní Tanzanie, tu ale minuli, přešli horu Kilimandžáro a zakotvili v Keni, konkrétně tedy kolem Mount Kenya. Traduje se také, že původní kmen Kikujů se rozdělil a část z nich putovala v migraci do Jižní Afriky.

Za zmínku ale jistě stojí i jedna z kikujských legend, která praví, že vůbec prvním Kikujem byl muž zvaný Kikuyua. Měl manželku Mireia (někdy též označovanou jako Mumbi), s níž byl do dnešní Murangovy oblasti umístěn bohem jménem Mwene Nyaga (Nga). Společně počali devět dcer, jež následně potkaly devět mladíků ze vzdálené země, z jejichž vzájemné lásky vznikli vůbec první potomci dnešních Kikujů. Legenda dala za vznik oblíbené kikujské tradici, kdy se rodina dívky ve věku na vdávání modlí k bohu Mwene Nyaga za hodného a bohatého ženicha.

Kikujové a Masajové

Už výše jsme zmínili, že Kikujové jsou nejpočetnějším africkým kmenem. Nepatří však mezi ty nejznámější. Toto prvenství si již dlouho drží kmen Masajů, s nimiž mají dnešní Kikujové poměrně dobré (nejen obchodní) vztahy. Vždy tomu tak ale nebylo. Vzájemnou harmonii mezi těmito dvěma africkými kmeny narušil kolonialismus.

V roce 1880 přišli na území dnešní Keni Britové, postavili zde železnici a zabrali původní domov Kikujů. Ty odstěhovali do malé rezervace a znemožnili jim tak obhospodařovat svou zem, což mělo negativní dopad nejen na vztahy se sousedním kmenem Masajů. Protože Kikujové nedokázali hospodařit na tak malém území, traduje se, že Masajům kradli dobytek, což samozřejmě nemohlo zůstat bez odplaty.

Jazyk, vyznání a tradice

Kikujové mluví Kikujským (Kikuyu) a Bantuským (Bantu) jazykem. Poměrně rozšířená je ale i svahilština nebo dokonce angličtina, jejíž osvojení je přisuzováno rozrůstajícímu se cestovnímu ruchu. Až 73 % Kikujů je křesťanského vyznání, což má za následek úpadek původních tradic. A když jsme zmínili tradice, pojďme se na některé z nich podívat.

Už výše jsme nastínili chování rodiny, která má dceru na vdávání. Jakmile se dcera vdá, je poměrně běžným zvykem, že si ji jednotliví muži mezi sebou půjčují. Jak to vypadá ve skutečnosti? U nás nabízíme návštěvě lehké občerstvení, Kikujové nabízí své manželky, které mají hostům „zahřát postel“. Poměrně běžné je zde také sdílení manželek s rodinou anebo nepolíbenými příbuznými.

Zajímavá je i forma zábavy Kikujů. Mladé kikujské ženy a muži cestují do izolovaných oblastí, aby si užili tance a oslav. Muži si mohou užívat tance a dvořit se dívkám, na druhou stranu se jich ale nesmí žádným způsobem nevhodně dotknout. Na to dohlíží babičky dívek, které jsou připraveny v případě nevhodného chování okamžitě zasáhnout.

Díky babičkám tak nemají mladé dívky šanci chovat se na oslavách promiskuitně. Pokud by je babičky přeci jen neuhlídaly a dívky měly sex, nějakou aféru nebo byly dokonce těhotné před svatbou, obdrží speciální jméno „Gĩchokio“ a mohou se stát až druhou mužovou ženou. Proto je i pro kikujské dívky výhodné zůstat neposkvrněné, čímž se zvyšuje šance na to, že se brzy a dobře provdají.

Rodinné svazky a život Kikujů

Asi také nikoho nepřekvapí, že Kikujové vyznávají polygamní svazky. Muž (v kikujském jazyce mũthuuri - „někdo, kdo je schopen rozeznat ďábla od boha“) může mít tolik žen, kolik zvládne uživit a uspokojit.

Toto polygamní soužití má svá přísná pravidla, díky nimž vznikají dokonce pevné svazky mezi ženami (v kikujském jazyce mũtumia – „někdo, kdo udržuje rodinné tajemství a umění“), které mají společného manžela. Jakmile se narodí dítě, automaticky náleží muži. Další dítě však může muž zplodit až ve chvíli, kdy se mladší potomek zvládne postarat o rodinné stádo ovcí.

Rodina Kijujů většinou žije v domácnosti, která se skládá z několika chýší, přičemž každá žena má se svými dětmi k dispozici svou vlastní chýši. Výjimkou samozřejmě není ani muž, ten má chýši sám pro sebe. V této chýši se dokonce konají jakési rodinné rady, během kterých se sejde celá rodina a diskutuje o aktuálních problémech anebo přerozdělování úkolů. Této „speciální“ chýši se říká thingira.